Leden 2013

Jediný postelový přítel, který je semnou denně.

31. ledna 2013 v 14:03 | Terrina |  Tema tydne
Jmenuje se Felix, dostala jsem ho "jen tak" za to co pro Davču dělám, prý :)
Od té doby, je semnou v postýlce každou noc a i když na mě někdy vystrkuje prdel :D je to můj nejmilovanější plyšák♥
Když brečím, utře mi slzy -ani o tom neví- když usínám, držím ho v objetí -neškube sebou- .. Když je mi smutno, vezmu si ho i když není večer, sedím s ním u počítače, jen pro pocit, že je někdo semnou :)

Dá se říct, že je to takhle můj nejlepší kamarád -plyšák- :)
Já jako holka, si myslím, že můj říct za všechny.. I kdyby nam bylo 50, tak plyšák z lásky nám vždycky udělá radost a gór v mým věku, dospívající, skoro dospělá, ještě se s dospělostí nedokážu smířit, tak jsem vděčná za jakýkoliv "dáreček, důkaz lásky" .. :) A s plyšáky spím už od malinka, i když jsem jezdila na tábory, nebylo mi trapný si vzít nějakého plyšáka, prostě jsem potřebovala usínat v něčím objetí.. Teď na to samozřejmě mám Davču, ale nespím u nich každý den.. Tak mi ho vynahrazuje aspoň v tomhle Felix.. :)

Co Vy? Máte nějakého svého nejoblíbenějšího plyšáka?:)

Vysvědčení

31. ledna 2013 v 10:29 | Terrina |  myself
Celej den, 6 hodin, sedět tu a "učit se" první hodina pronuděná, druhá a třetí na počítačích.. pak dvouhodinovka frániny, asi se tu unudím, mám tu noťas, protože potom spím u Davči.. ale už teď je skoro vybitej.. ve škole si ho nabít nemůžu..
už chci domů, nevím proč tu musíme být tak dlouho kvůli caru papíru, kterej stejně všichni někam dají a konec..

TEN nejlepší kamarád..

25. ledna 2013 v 19:43 | Terrina |  myself
Zní to tak skvěle, mít nejlepšího kamaráda. Já jako holka, která vyrůstala obklopená klukama a rozumím si s nima víc než s kýmkoliv, jsem více pro kamaráda. Měla jsem spoustu "nejlepších kamarádů" teda jsem si to spíš namlouvala. Na základce, od první do deváté třídy, Majky. Byl to nejlepší kamarád, z nejlepších, až to chvilkama vypadalo, že spolu chodíme. No, je pravdou, že když jsme spolu byli každou přestávku a nekonečně se objímali, já na něm seděla apod. že to tak vypadalo :D ale taky je pravdou, že jsem do něj zamilovaná byla, dokonce i on do mě, ale nechtěli jsme přijít o ten vztah, tak jsem se na to vykašlali. Bylo nám tak líp, dokud jsem nezačla chtít jeho kamaráda a nezačali jsme chodit ven všichni tři. Moc dobře si pamatuju -a do teď mi to rve srdíčko- jak jsme jeli do Olympie a já si sedla, ke mě si sedl Tom (ten jeho kamarád) a Majky si sedl přes uličku, a já ho sledovala, cestou mu tekly slzy, nikdy sem mu neřekla, že jsem to viděla, ale štve mě to..
Byl mi tím nejlepším kamarádem po celých 9 let a nakonci 9. třídy, jsme se symbolicky objali, dali si pusu, popřáli si štěstí a tím to skončilo. Párkrát v prváku jsme se viděli, ale doopravdy jednou za půl roku. Teď nemáme žádnej kontakt, hulí, neodepisuje mi. Mrzí mě to, ale nic s tím neudělám..

A na střední, jsem první rok přežívala tak všelijak, měla jsem nejlepší kamarádku Dášu, ale před měsícem jsme to ukončily, strašně moc problémů, neshody, prostě jsme si nerozuměly, nebudu to tu rozebírat. Ale když jsem šla do druháku, v prváku se objevili noví lidé, byl mezi nimi i můj nynější nejlepší kamarád. Martin.
Je to takovej, střelenej typ. Ale ví co chce a na to, že je v prváku má určenej cíl a jde si za ním, proto nejspíš přestoupí na jinou školu. Ale to, je jeho věc a já ho nemůžu držet násilím někde, kde se mu nelíbí. Ale je to takovej můj mamutí bráška (říkám mu tak, protože vždy když jde na večeři -večeří celá rodina spolu- je tam aspoň hodinu :D ) .. Co víc říct.. měli jsme neshody, moc neshod. Jedno období mi přišlo, že se od sebe vzdalujeme a přestáváme být v kontaktu, ale když jsem si o tom s ním promluvila, vše vyšlo v pohodě a teď je to mnohem lepší. Jediná chyba, kterou bych mu doopravdy vytkla je, že když ho někdo sere, přenese to na každýho a já která se mu snažím pomoc, jsem potom skoro tou nejhorší jako kdybych za to mohla a neposlouchá mě. Je nasranej, nemá náladu poslouchat ani radu. V podstatě málokdy ocení moji snahu. Ze začátku si pamatuju, že tak 2x .. teď si nic nevybavím. Ale je pravda, že to jsou povětšinou problémy, které já nedokážu moc vyřešit.. Samasobě se někdy divím, proč ho mám tak moc ráda a proč mi na něm tak záleží, když mám kolikrát chutí ho vyliskat nebo zmlátit.. Ale pak si vzpomenu na ty chvilky, kdy si jak největší dementi píšem "tečkovací válku" a nebo když se mi snaží něco vysvětlit.. Když mám depky, vždy se zeptá co se děje, snaží se mi pomoc, rozesmívá mě obrázky nebo videii a mám v něm už nějakou oporu a důvěru.. Je to velmi úsměvné a příjemné.. a já vím, že takovýho kamaráda chci, každej má chyby, i já svoje mám a myslím že si je uvědomuju a že o nich ví dokonce i on..

Přijdu si jak nějakej spisovatel z romantismu, už v cca. 7 třídě na základce, jsem si udělala představu, jak by měl vypadat můj nejlepší kamarád, Majky všechno splňoval, ale skončilo to.. No a Marťu mužu rvat jak chcu ale do těch "linek" ho nenarvu ani za Boha. Hold se budu muset přestat dívat na americký romantický filmy, kdy ten kamarád přijde kdykoliv potřebuješ, obejme tě a řekne něco milýho. Martin mě odmítl objímat, což mě mrzí, ale zase chápu, že nechce kvůli Davčovi a prý mu to příjde nepřístojné :D ale tak nutit ho nebudu.

Nejhorší na všem je, že z toho "ideálu nejlepšího kamaráda" pomalu šílím, potřebuju to vymlátit z hlavy a brát ho takovýho jaký je, což beru, protože jinak bych se zbláznila, ale svym zpusobem ho chci pořád narvat do těch linek a mít z něho vysněnýho bffťáka.. :D

Myslím, že jsem svůj postoj k nejlepšímu kamarádovi dostatečně objasnila.. :)

challenge accepted!

25. ledna 2013 v 18:43 | Terrina |  myself

ZAČNU JÍST ZDRAVĚ!

Davča by se asi smál, protože jsem tuhle větu řekla už v červenci co jsme spolu začali chodit a od té doby ji opakuji každý měsíc a pořád a pořád to odkládám. Ale teď vážně, chci se sebou něco dělat, všichni mi závidí moji hubenou postavu, ale nevidí ty nevýhody, v 17 letech jsem malinká (158cm) a moc moc hubená (40kg) nevypadá to moc pěkně, když mi lezou žebra, a všechny kosti.. (né zas tak jako anorektička nevypadám) ale není mi to příjemný, poslouchat pořád "já ti tu postavu závidím" .. já než na sebe seženu rifle, velikost XS-S .. Chci si postavu vypracovat, zpevnit zadek a bříško, nabrat aspoň trošku na svalové hmotě a zdravě přibrat :)
Pročetla jsem si toooooolik článků o zdravým přibírání, cvičení. A prostě se do toho pustím. Věřím si. Davča mě podpoří. Žádnej mekáč, ká ef céčko. Pěkně celozrný rohlíky, chleba, jíst 5x denně velky porce. Budu si to muset rozvrhnout, abych jedla co 2 - 3 hodiny. A poslední jídlo bylo max. po 6 hodině večer.
Tak mi držte palečky, ať mám do léta pěknou postavu a lidi mi neříkají anorektička :)

dvouhodinovka anglictiny

25. ledna 2013 v 10:19 | Terrina |  myself
Nemam rada dvouhodinovky, nesnasim je! Uz prvni hodinu nevim jak neumrit nudou.. A tu druhou je to totalni propadak! Resime maturitni otazky, fajn. Je tu nechutny vedro a ja uz nevim jak si sednout. Bojim se cokoliv rict abych nebyla osocovana za svuj nazor:))))) chci domu. Pisu to tu na mobilu za zadama kamosky. Achjo, so bored!!!! :(

když jsem byla malá..

25. ledna 2013 v 7:16 | Terrina |  myself
...do školy jsem se výslovně těšila! Milovala jsem matematiku a se všemi spolužáky jsem měla dobré vztahy.. -nojo základka-
už je mi 17, chodím do druháku na střední odborné škole, matematiku nesnáším -ale za to může učitelka jejím přístupem- do školy se netěším, nikdy! maximálně tak 30. června pro vysvědčení.. se svými spolužáky nemám extra dobré vztah -hold si umím otevřít hubu když se mi něco nelíbí a to se zase nelíbí jim- ale mam tam par lidi se kteryma si rozumím a jsem s nimi denně.
Každopádně by mě zajímalo, PROČ, se to tak mění a PROČ když bychom měli být vyspělejší, se kluci chovají jak 3lety děti, a holky si hrajou na něco co nejsou, nechci toho tak moc ne?;)

Světové organizace? PROČ SE TO MÁM UČIT o.O

23. ledna 2013 v 19:07 | Terrina |  myself
Ekonomika mě vždy bavila, dalo se to lehce a logicky naučit.
Ale proč po mě chce naučit se cca. 15 světových organizací? Nějaká organizace pro mezinárodní obchod? nebo organizace zaměřená na ropu či co? absolutně to nechápu, nebaví mě to, nezajímá mě to.
Kdyby jsme se měli naučit organizace, kde je i ČR, beru, ale proč se mam učit nějaky Japonsky organizace -_-
Nepamatuju si ani ty ZKRATKY, natož celý název, rok založení, sídlo, počet členů, 3 členské země a cíl? O.O bože, potřebuju 1 a nevim jak to mam udělat, u téhle učitelky se ani nedá moc opisovat, ještě sedím v první lavici O.O asi to napíšu kam to půjde já už fakt nevím O.O mám průměr 1,38 ale ona bude chtít obhájit tu 1, to je mi jasny :(

Ježiši, ja už chci mít za sebou maturu!! No jestli ji vůbec zvládnu. Aaaaaa jdu si uvařit čaj a učit se, tak držte palečkyy:)

Návrat?

23. ledna 2013 v 18:13 | Terrina |  myself
Jak se to tak stalo, že jsme se s mým nejlepším kamarádem, vrátili k sobě?

Jednou mi prostě došly nervy a potřebovala jsem vědět co se děje, proč mi o sobě nic nechce říct, proč mi vpodstatě nevěří, proč si poslední dobou nerozumíme a proč to není jako dřív. Odpovídal slovy a už mě sral, vyjela jsem na něj se slovy, že mu vždy napíšu odstavec a on odpoví smajlíkem nebo jednom slovem "aha" .. že mě to sere, že toho nechci tak moc, aby mi řekl co se děje.. a on napsal poprvé v životě odstavec.. O.o Poprvé mi napsal, že se mu semnou venku líbilo, když jsme byli u té kadeřnice.. že nemá čas a neví co psát.. že ho nemůžu seřvat když na tom máme oba stejnej podíl, a že si pamatuje že jsem to byla já kdo se chtěl přestat bavit, tak prý jsem zjistila jaké to je..

To co napsal, samo o sobě nevypadá hezky, ale od něj -osoby, která si city hodně chrání a moc se k takovým záležitostem nevyjadřuje- to překvapilo a příjemně potěšilo :)
No a pár dní na to byl s rodiči a kamarádem na horách.. a psali jsme si, měl takovou upřímnou náladu, strašně dobře jsme si promluvili :) a dostali jsme se nějak ke spaní, protože mi nevěří že chodím spát ale myslí si bůchví co dělám.. no a tak jsem se ptala ho co dělá v noci a on že mluví ze spaní.. tak jsem se zeptala co pěknýho povídá :D a on napsal "že mám moc rád svoji nejlepší kamarádku Terezku:P" ..

vykouzlil mi usměv na tváři a taky povolil ty city trošku.. :) Od té doby, se spolu otevřeně bavíme o všem, s jakýmkoliv problémem mi pomůže :) Možná za to může fakt, že si našel holku :) možná to delší "nepsaní" :) každopádně tak i tak, jsem ráda.. :)

A ohledně včerejšího strachu s vyšetřením.. Jde o vyšetření srdce, který si každý rok dělá, protože hodně sportuje a pouze se bojí, že mu něco najdou, tak zatím nemaluju čerta na zeď :) uvidíme až s výsledky :)

A mimochodem, mam teď nejlepší život, s Davčou, se pořád smějeme, jsme jak střelení, šileně se spolu bavíme a děláme ze sebe blázny :D miluju ho, fakt nikdo mě nedokáže tak rozesmát a ani tak nabudit k něčemu :) :D :D :D

Ten divnej pocit..

22. ledna 2013 v 19:42 | Terrina |  myself
píšu si s kamarádem - s nejlepším kamarádem - (a co se vůbec stalo, že jsem toho "egoistickýho narcise" zase přijala za svého nejlepšího kamaráda snad v jiném článku..) .. všechno v pohodě, klasický "hádky" o tečkování :D a pak přijde na klasickou, stereotypní otázku "jak se máš?" normálně odpovím že dobře, zeptám se ho jak on.. a už 3 den, "tak dá se to" .. nikdy jsem se neptala blíž, ale už mi to nedalo.. odpověděl "probereme to po večeři, zkrátka jdu na vyšetření" .. teď mám hodinu na to, utýrat svůj mozek přemýšlením, na jaký vyšetření, co se mu stalo, co se děje, proč tam musí jít, je to vážný O.o není nic horšího než mi -já takovej pessimista- napsat "probereme to potom" aaaaaaaaa už "jen" hodina, to vydržím.. tak snad, to nebude nic vážnýho no..

Co si myslím o hrách typu WOW, LOL, COD atd. ?, den 15.

20. ledna 2013 v 18:41 | Terrina
Co si myslím?
KRAVINA, beru že se u toho kluci dokážou vyblbnout, že u toho přichází na jiné myšlenky a že je to pro ně takovej únik z reality..
ale nechápu co na tom lidi vidí, nebere mě to.
dokázala bych to hrát chvilku, možná se na to chvilku dívat.. ale nic víc..
nejspíš bych se mohla zeptat Davči, ale on taky nemá důvod, spíš se nudí a proto to hraje, možná ho to i trošku baví :) ale každýho baví něco jinýho :P :)